Agadir na facebooku: | |
Agadir na Instagramu: | |
Agadir na Wikipedii: | |
Kanál RSS: | |
Pořady z cyklu "Agadir: Na strunách naděje" jsou konány za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky |
Mediální partneři:
Přihlášený uživatel: | žádný |
Vaše IP adresa: | 13.58.203.255 |
Přístupy celkem: 46620619 Přístupy dnes: 7622 © 2004-2024 Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D. Optimalizováno pro rozlišení: 1280x720 a vyšší
|
| NA HŘBITOVĚ
| |
| Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Karel Hynek I.:
V odpoledních hodinách chodil jsem po kopcích nad novoměstským hřbitovem. Krásná jest odtamtud vyhlídka na Prahu a obkličující ji hory, obzvláště při východu a západu slunce. V dálce k půlnoci Milešov a Košťál. Snad odlehlost, snad vyvýšenost jejich na růžovém nebi jest, co budí touhu moji při spatření jich.
První osoba:
Touhu do dálky či touhu do výše.
Karel Hynek I.:
Později jsem četl na hřbitově ruský nápis na náhrobku Heleny Tělepněvny. Víme, že země necítí s námi…
Druhá osoba:
A přeceť smutno pomysliti, že někdy cizá země obdrží prach náš.
Karel Hynek II.:
Ve čtyři hodiny byl pohřeb p. Josefa Hiebra. Sabina šel se mnou za rakví. Nad hrobem jistého 18tiletého jinocha, jméno jsem zapomenul – a co jest po smrti člověka jméno jeho – pouhý zvuk. A ani ten ne – jest někdejší hlas ohněm slitého zvonu, zaletlé světlo vyhaslé hvězdy, nevyřknutá myšlenka umírajícího, kořist zapomenutí… |
|
|